Třešť

Třešť je město, nacházející se na západě Moravy, ve střední části kraje Vysočina. Leží na Třešťském potoce, který je přítokem řeky Jihlavy, 13 km jihozápadně od krajského města Jihlavy a 11 km severovýchodně od Telče. Nadmořská výška města se pohybuje těsně pod 600 m n. m. Je to druhé největší město v okrese Jihlava.

Počátky města, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou, sahají až do 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1349.

Dnes 6tisícové město ležící na půli cesty mezi krajskou metropolí Jihlavou a renesanční Telčí je známo především svou více než 200letou a dodnes neutuchající betlémářskou tradicí. Kde jinde než právě v Třešti na vás dýchne vánoční atmosféra třeba i v srpnu? V místním muzeu jsou totiž betlémy k vidění po celý rok. Během dvou století vyřezali mistři řezbáři desetitisíce figurek, postavili stovky betlémů a v posledních letech dali vzniknout nové tradici s názvem Dřevořezání. Každý z účastníků této svébytné akce zanechá v Třešti figurku, která putuje do společného betléma, jenž čítá úctyhodných 1200 figurek. Betlém je k vidění v expozici betlémů a muzeu v Schumpeterově domě (rodný dům J. A. Schumpetera, světově významného ekonoma a prvního ministra financí Rakouské republiky) a není jediný. K obdivování jich je hned několik, od papírových, po dřevěné, nebývalých rozměrů i jeden v životní velikosti. Přesvědčte se sami!

Vedle této křesťanské tradice jsou v Třešti stále patrné stopy po početné židovské komunitě, která zde žila do 2. světové války. Křivolaké uličky, synagoga, působivý hřbitov či osoba Franze Kafky (navštěvoval Třešť jako student v letech 1900-1907, když jezdil na prázdniny ke strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu) - i to je třešťské židovství.

Náměstí dominují největší sluneční hodiny svého druhu v Evropě, na kterých se navíc mění letní a středoevropský čas.

V samotném centru se nachází místo zvané Vězeňský dvůr, kde došlo k největší tragédii novodobých dějin města. Obyvatelé Třeště 5. 5. 1945 povstali proti okupantům a Němci odpověděli jedním z největších masakrů na sklonku války. S událostmi květnových dnů roku 1945 se seznámíte v pietní síni dvora.

Nevšední pohlednici si můžete pořídit, pokud vystoupáte po trase Křížové cesty nad město. Kovaná skulptura vznikla v místní kovárně. Součástí atrakce je i "levitující" vykovaná buřinka s deštníkem, neodmyslitelně náležících k legendární filmové postavě pana Tau, jehož představitelem byl třešťský rodák Otto Šimánek (jeho dřevěná socha stojí na náměstí). Nechybí ani nápis v duchu prvorepublikových pohlednic "Pozdrav z Třeště". Vystoupáte-li po schůdkách a vsunete svoji hlavu do buřinky, stanete se součástí "pozdravu" a na chvilku také filmovou hvězdou s buřinkou. Pokud si s fotografií trochu pohrajete, v rámu se objeví také věže zámku a kostela. Vznikne tak zcela originální fotografie z výletu.

Zámek Třešť je novorenesanční budova, která stojí téměř v centru města. Za zámkem se rozkládá rozlehlý a působivý zámecký park, jenž nabízí mnoho možností k odpočinku, sportovním aktivitám i poznání. Jeho okrajem vede část naučné stezky Špičák. Od roku 1973 je zámek chráněn jako kulturní památka. Patří Akademii věd ČR, dnes v něm funguje vyhlášený hotel.

Milovníci radiotechniky jistě zaplesají nad exponáty Muzea Tesla u místního nádraží. A proč také ne, když se jedná o největší sbírku s podobným zaměřením v Evropě.

Během letních dnů se osvěžte na přírodním koupališti Malvíny, kde se voda čistí biologickou cestou. Na tomto koupališti nemá chemie co dělat. Voda se tu čistí pomocí rostlin a filtračních substrátů. Koupaliště se nachází v poklidné části Třeště. Nicméně ze samého centra města je to jen necelého půl kilometru cesty.

Milovníci zatopených lomů si přijdou na své v Čenkově u Třeště. Ve dvacátých letech minulého století se v lomu začala těžit žula. Těžba skončila až na začátku sedmdesátých let. Lom zalila voda, v létě se sem jezdí koupat desítky lidí z širokého okolí.

Na hladině Váňovského rybníka si zase můžete užít výlet na šlapadle. Stojí to za to!

A budete-li hledat poněkud náročnější fyzickou aktivitu, vyjděte nad Třešť a zdolejte Velký Špičák s jeho 734 m n. m. Nachází se asi 3 km severovýchodně od města a je nejvyšším bodem Brtnické vrchoviny. Velký Špičák byl jedním ze základních bodů nejstarší československé trigonometrické sítě. Původní vytyčovací kámen se dnes nachází v Národním muzeu v Praze. Velká část kopce je součástí Národní přírodní rezervace Velký Špičák, jejímž účelem je ochrana přirozeného bukového porostu pralesního charakteru. Vrchol díky vzrostlému lesu bohužel neposkytuje žádný výhled.

V Třešti je co dělat i v zimě. Pokud si zrovna neprohlížíte zdejší betlémy, mohou vás zlákat udržované běžecké trasy. Trasy se rozprostírají mezi Třeští (resp. nedalekými obcemi Hodice, Růžená, Čenkov a Lovětín) a obcí Řásná u Telče, přičemž cestou můžete navštívit třeba gotický hrad Roštejn s atypickou sedmibokou věží či Malý a Velký pařezitý rybník. V Lovětíně se můžete potěšit pohledem na velký polopřírodní "rampouch" či snad "ledopád", dle intenzity konkrétní zimy, když ze starého vodovodu tryská proud vody vzhůru na okolní stromy a každoročně tak vyčaruje úchvatnou ledovou scenérii.